Plemeno Labrador retriever
Zpracováno podle Duke, B. Labradorský retriever. Fortuna print, 2001.

FCI standard Labradorského retrievera:
Skupina a podskupina: 8 (přinašeči, slídiči, vodní psi) sekce 1 (přinašeči)

Celkový vzhled labradora: silná konstituce a silný dobře osvalený krk, tělo pevně svázané. Končetiny mají dobrý kosterní základ a jsou kolmo postaveny od lokte k zemi. Široký a hluboký hrudník, rovný hřbet, silná bedra a záď, silný prut (ocas) vydřího typu – středně dlouhý. Tlapy kulaté a silné, opatřené plovací blánou. Ušlechtilá morda se širokou lebkou, širokým nosem, středně velkýma očima, slechy visí podél hlavy a jsou nasazeny spíše dozadu, čelisti jsou silné a zuby mají nůžkový skus. Osrstění krátké a husté bez zkadeření, vodě odolné. Zbarvení jednotně černé, žluté (od světlé smetanové až po liščí červeň) nebo játrové/čokoládové, přípustné jsou bílé skvrnky na hrudi. Velikost v kohoutku u psů 56 – 57 cm, u fenek 54 – 56 cm, váha mezi 30 – 40 kg.

Pohyb: volný a plynulý, přímý a pravidelný.

Smysly: vynikající nos.

Povaha psa: přátelský a laskavý, oddaný až citově závislý na „pánovi“, mazlivý, inteligentní, dobře cvičitelný a poslušný, bystrý, aktivní, veselý, hravý, pracovitý, nadšený a snaživý se silnou vůlí dělat radost, tolerantní, adaptabilní. Není agresivní, ani nevhodně bázlivý.

Vady: odchylky od standardu.

V současnosti se vyskytuje v chovu Labradorských retrieverů více exteriérových variant. Někdy se setkáváme s pracovními typy psů s atletičtějšími těly a vyššími běhy, na výstavách však převládají a lepší ocenění získávají psi zavalitější a nižší.

Labradorský retriever byl původně nazýván St. John´s Water Dog (vodní pes sv. Jana) nebo Little Newfoundlander (malý novofundlanďan). Labradorský retriever, považovaný dnes za ideálního rodinného psa, pochází z tvrdě pracujících loveckých psů, kteří pomáhali v drsném horském terénu při lovu ptáků. Ještě před tím se však vyskytoval jeho předek na ostrově Newfounland, kde pomáhal rybářům při lovu ryb v moři i zvěře na pevnině.

Fyzicky i psychicky byl k tomu adekvátně vybaven. Silné tělo, široká hruď, pevné končetiny opatřené mezi prsty plovacími blánami, hustá a vodě (i velmi studené!) odolná srst. Psychicky vyrovnaný, vytrvalý, pracovitý pes. Známý zde byl jen v černém zbarvení. Z Newfoundlandu byl importován do Anglie na počátku 19.století. V roce 1903 byl Labradorský retriever uznán Kennel Clubem s následným uvedením plemena do skupiny loveckých psů, tzv. „psů pod pušku“.

S Labradorskými retrievery je spojována i britská královská rodina. Král Jiří VI. a královna Alžběta je chovali ve svých královských psincích. Z Anglie zpět do Ameriky se vrátilo již vyšlechtěné plemeno ve dvacátých letech 20. století za účelem přinášení padlé zvěře a vodního ptactva. V České republice se labrador poprvé objevil v roce 1970 na lesních závodech Židlochovice, Olomouc a Litovel. Jednalo se o tři páry, z nichž přežil pouze pár v Litovli.

Zakladateli chovu Labradoských retrieverů se později stali psi Julie of Palgrave a Sandylandys Marcus, první chovatelská stanice z Pomoraví. I když vždy převládal počet černých labradorů, po druhé světové válce vzrostla obliba žlutých psů a v současnosti se stále častěji setkáváme s čokoládovou formou.